Historická Praha

Jak už padla zmínka slovo robot Karlu Čapkovi poradil jeho bratr Josef Čapek který se rovněž zabýval úvahami o vytvoření Robočlověka. Josef Čapek na toto téma o pár let později vytvořil fejeton kterému jméno Umělý člověk dal. Fejeton byl vydán roku 1924 a Josef Čapek v díle polemizuje o propojení člověka s technikou která se v této době značně rozvíjela.
                                                                                                                      
Praha jako centrum dění přitahovala cestovatele z různých koutů světa a literatura vytvořená pražskými spisovateli byla bránou pro fantazii Prahy a celých Čech. Fantastickou literaturou se v těchto letech zabývali nejen bratři Čapkové ale také například Svatopluk Čech, Jakub Arbes, Jan Weisse či Franz Kafka. Tito literární tvůrci byli spjati s historickou Prahou a přinesli  nové myšlenky které daly vzniknout mnoha knihám.
                                                                                                                      
Pro milovníky historie zde zmíním něco k minulosti Prahy samotné jelikož má s jejich tvorbou mnoho společné. Jako osada byla Praha založena už před našim letopočtem. Teprve však v 10. století tohoto letopočtu bylo město obehnáno ochranným valem. V té době zde již stál Pražský hrad který byl započat stavěn alespoň o století dříve. V místech dnešní Malé strany zde vzniklo obchodní centrum a později okolo roku 1172 byl postaven i most který se Juditinským nazýval.
                                                                                                                      
Most překlenul řeku Vltavu na druhou stranu a přemístil centrum Prahy do Starého Města. Ve Starém Městě pak vznikla i židovská osada která nesla jméno Josefov. Zajímavým faktem také je, že přibližně v těchto letech ( Polovina 13. století) vešlo ve známost i slovo robotovat ze kterého slovo robot vzniklo neboť v těchto letech za vlády Přemyslovců byla u nás Robota panská zavedena.
                                                                                                                      
Robota byla vykonávána většinou na poli při zůrodňování země a lidé k ní byli přinuceni pro odvádění daní tzv. Desátků. Robota se u nás držela velmi dlouho a ke zrušení došlo teprve za vlády Krále Josefa II který roku 1781 vydal patent na zrušení Roboty v Čechách. Vraťme se ale do Prahy, Starého Města a Josefova.
                                                                                                                      
Ta procházela mnoha změnami a hodně se zde budovalo. Stavitelství se rozvíjelo a jisté je, že slovo robota zde bylo hojně užíváno. Mezi nejvíce známou stavbu která se dochovala až do dnešních dní patří židovské duchovní centrum nazývané Staronová synagoga.
                                                                                                                      
Tato stavba vznikla okolo roku 1270-1280 a to zní činí jednu z nejstarších budov tohoto typu v Evropě. Za zmínku jistě stojí, že do této stavby byl přemístěn i Golem který byl vytvořen rabínem Loewem roku 1580 za vlády Císaře Rudolfa II. Tento Císař měl ve své oblibě víno, ženy a také novou okultistickou vědu zvanou Alchymie. Pro spisovatele kteří žili a psali v Praze měly tyto události značný vliv na jejich tvorbu a byli inspirováni touto historií.
                                                                                                                      
Příběh o Golemovi se takto dostal i do Starých Pověstí Českých psaných Aloisem Jiráskem které se staly základní školou a kamenem České historie. Kouzlo starých zákoutí Prahy se pro mnoho spisovatelů stala takřka Magickou a mnoho z nich se nechalo inspirovat dávnými příběhy které mystifikovali.
                                                                                                                      
Jako příklad mohu uvést Franze Kafku který pobýval ve Starém městě a jeho rodný dům můžeme nalézt i poblíž Staronové synagogy. Franz Kafka ve svých dílech Prahu ukázal jako plnou záhad. K jeho nejznámějším knihám patří dílo Proměna kterou jde pojmout jistě s proměnlivými pocity. Jako další zdroj pro dobrou četbu uvedu i spisovatele Gustava Meyrinka ktrý má velmi podobný styl psaní Kafkovému a rovněž také napsal dílo o Golemovi.