Slovo robot proslavil Karel Čapek který napsal roku 1920 dramat R.U.R. (Rossums Universal Robots) a díky němu našlo slovo robot věhlas v celém světě. Zásluhu na tomto slovu  však neměl pouze Karel Čapek ale také jeho bratr Josef Čapek který mu jméno pro robota poradil. Jisté zdroje také tvrdí, že Josef Čapek slovo robot použil už dříve a to ve své povídce Opilec která vyšla ve sbírce Lelio už v roce 1917.
                                                                                                                                                           
Jméno robot vzešlo z původního slova Robota které označovalo zejména nevolnickou práci. Karel Čapek v těchto letech vypil spoustu kávy a tak se není co divit, že se se slovem Robota provázal tak dobře. Spisovatele Karla Čapka nejspíše každý zná, ale rád bych zde připomenul něco k jeho životu.
                                                                                                                                                          
Karel Čapek se narodil dne 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova a vyrůstal se sourozenci Josefem a Helenou. V roce 1901 se celá rodina přestěhovala do Hradce Králové kde Karel nastoupil do Primy královohradeckého gymnázia. Přes své mládí a také díky účasti v tajném debatním spolku byl mladý Karel  nucen školu opustit a přestěhovat se do Brna kde vystudoval školu Prvního českého gymnázia.
                                                                                                                          
Později se přestěhoval do Prahy a řadu měst v Evropě. Zmíním například Paříž kde absolvoval školu v Sorboně facullté des lettres. V tomto období vznikla i jeho kniha Loupežník kterou vydal v roce 1920. Po letech strávených mladickou bujarostí se vrací do Prahy kde píše řadu výtvarných děl. Ty nejvíce známé (Válka s mloky, Krakatit, Bílá nemoc) se podobají dramatu R.U.R. a v něm stvárněného robota. Nesou poselství a varování před technickým světem který nás může ovládnout.
                                                                                                                                                           
Karel Čapek se bohužel nedožil vysokého věku a před válkou v roce 1938 zemřel. Slovo robot tu však zůstalo a už v roce 1940 se ho ujal světoznámý autor Issac Asimov a robota zveřejnil v jeho devíti dílném románu I Robot který známe i z filmu s Will Smithem z roku 2004.
                                                                                                                                                                
V jeho díle Issac Asimov zveřejnil také první tři robotické zákony které bych zde rád připomenul.
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2. Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
3.Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů kdy je to v rozporu s prvním a druhým zákonem.

Historická Praha

Jak už padla zmínka slovo robot Karlu Čapkovi poradil jeho bratr Josef Čapek který se rovněž zabýval úvahami o vytvoření Robočlověka. Josef Čapek na toto téma o pár let později vytvořil fejeton kterému jméno Umělý člověk dal. Fejeton byl vydán roku 1924 a Josef Čapek v díle polemizuje o propojení člověka s technikou která se v této době značně rozvíjela.
                                                                                                                      
Praha jako centrum dění přitahovala cestovatele z různých koutů světa a literatura vytvořená pražskými spisovateli byla bránou pro fantazii Prahy a celých Čech. Fantastickou literaturou se v těchto letech zabývali nejen bratři Čapkové ale také například Svatopluk Čech, Jakub Arbes, Jan Weisse či Franz Kafka. Tito literární tvůrci byli spjati s historickou Prahou a přinesli  nové myšlenky které daly vzniknout mnoha knihám.
                                                                                                                      
Pro milovníky historie zde zmíním něco k minulosti Prahy samotné jelikož má s jejich tvorbou mnoho společné. Jako osada byla Praha založena už před našim letopočtem. Teprve však v 10. století tohoto letopočtu bylo město obehnáno ochranným valem. V té době zde již stál Pražský hrad který byl započat stavěn alespoň o století dříve. V místech dnešní Malé strany zde vzniklo obchodní centrum a později okolo roku 1172 byl postaven i most který se Juditinským nazýval.
                                                                                                                      
Most překlenul řeku Vltavu na druhou stranu a přemístil centrum Prahy do Starého Města. Ve Starém Městě pak vznikla i židovská osada která nesla jméno Josefov. Zajímavým faktem také je, že přibližně v těchto letech ( Polovina 13. století) vešlo ve známost i slovo robotovat ze kterého slovo robot vzniklo neboť v těchto letech za vlády Přemyslovců byla u nás Robota panská zavedena.
                                                                                                                      
Robota byla vykonávána většinou na poli při zůrodňování země a lidé k ní byli přinuceni pro odvádění daní tzv. Desátků. Robota se u nás držela velmi dlouho a ke zrušení došlo teprve za vlády Krále Josefa II který roku 1781 vydal patent na zrušení Roboty v Čechách. Vraťme se ale do Prahy, Starého Města a Josefova.
                                                                                                                      
Ta procházela mnoha změnami a hodně se zde budovalo. Stavitelství se rozvíjelo a jisté je, že slovo robota zde bylo hojně užíváno. Mezi nejvíce známou stavbu která se dochovala až do dnešních dní patří židovské duchovní centrum nazývané Staronová synagoga.
                                                                                                                      
Tato stavba vznikla okolo roku 1270-1280 a to zní činí jednu z nejstarších budov tohoto typu v Evropě. Za zmínku jistě stojí, že do této stavby byl přemístěn i Golem který byl vytvořen rabínem Loewem roku 1580 za vlády Císaře Rudolfa II. Tento Císař měl ve své oblibě víno, ženy a také novou okultistickou vědu zvanou Alchymie. Pro spisovatele kteří žili a psali v Praze měly tyto události značný vliv na jejich tvorbu a byli inspirováni touto historií.
                                                                                                                      
Příběh o Golemovi se takto dostal i do Starých Pověstí Českých psaných Aloisem Jiráskem které se staly základní školou a kamenem České historie. Kouzlo starých zákoutí Prahy se pro mnoho spisovatelů stala takřka Magickou a mnoho z nich se nechalo inspirovat dávnými příběhy které mystifikovali.
                                                                                                                      
Jako příklad mohu uvést Franze Kafku který pobýval ve Starém městě a jeho rodný dům můžeme nalézt i poblíž Staronové synagogy. Franz Kafka ve svých dílech Prahu ukázal jako plnou záhad. K jeho nejznámějším knihám patří dílo Proměna kterou jde pojmout jistě s proměnlivými pocity. Jako další zdroj pro dobrou četbu uvedu i spisovatele Gustava Meyrinka ktrý má velmi podobný styl psaní Kafkovému a rovněž také napsal dílo o Golemovi.

Roboti

Roboti fascinovali lidskou civilizaci od počátku věků a historie robotů sahá mnoho tisíciletí zpět. První zmínku o robotech můžeme najít už 3500 let před Kristem a to v Řecku kde bůh ohně a železa Hephaestus přinesl nápad na vytvoření inteligentního mechanického robota.
                                                                                                                                     
Myšlenka na vytvoření robota tak vešla do spisů a v Egyptě přibližně 2500 let minulého letopočtu bylo předpovězeno, že nás tyto inteligentní mechanismy budou obklopovat. V dnešní době se tato předpověď nezdá nereálná a pořízení si robota do domácnosti či na zahradu je jen otázka naší peněženky.
                                                                                                                                      
Pokusy na vytvoření umělé bytosti za účelem roboty však nebyly svázány pouze mechanikou ale také mysticismem. Ve 4 století tohoto letopočtu v Babylónii známý muž jménem Rava vytvořil umělou bytost jejíž jméno je v Čechách velmi známé. Jednalo se o Golema  kterých bylo v lidské historii povícero. Nejznámější však zůstal Golem Rabbiho Loewa který byl obživen roku 1580 v Praze.
                                                                                                                  
K obživení Golema Rabbi Loew použil takzvaný Shem Hameforash, formuli napsanou v hebrejštině na svitku pergamenu a pomocí Kabbaly   ( Starodávného židovského učení ) vytvořil Golema na břehu řeky Vltavy. Golem později žil a ochraňoval židovskou komunitu od intrikánského mnicha Tadeáše který židy očerňoval. Vraťme se ale k mechanice.
                                                                                                                                       
Pokusů na vytvoření robota bylo v Evropě zaznamenáno vícekrát, ne pokaždé však toto snažení mělo úspěch. Za ten se považuje robot Leonarda Da Vinci který se podle záznamů mohl posadit a pohybovat rukama, hlavou i čelistí. Leonardo Da Vinci pravděpodobně čerpal z práce jistého Al Jazariho který žil v letech 1136-1206 v Arábii.
                                                                                                                  
Al-Jazari byl ve svém věku vyjímečný konstruktér a vyrobil mnoho zařízení ( robotů ) určených do domácností i pro zábavu. Jiným úspěchem v Evropě který k robotizaci také směřoval byl vynález Nikolase Tesly který vyrobil první loď na dálkové ovládání. Nikolas Tesla je znám také patentem na první Elektromobil který se však nedočkal dokončení.
                                                                                                                                       
Prvním funkčním robotem v minulém století se tak stala mechanická ruka vyrobená roku 1960 pro firmu General Motors která měla za úkol vytahovat žhavé kusy kovu z tavící pece.
                                                                                                         
Leonardo Da Vinci

Robotický Vysavač

První Robotický vysavač byl vyroben firmou Elektrolux a byl pojmenován jménem Trilobit. Své jméno tento robot získal podle živočicha který na zemi pobýval v prvohorách před 250-560 miliony let a čistil (vysával) dno oceánů
                                                                                                                      
Naštěstí pro nás na objevení prvního robotického vysavače nemusíme chodit tak daleko a zaskočíme pouze do roku 2001 kdy byl tento robot uveden na trh. K výhodám robota patří jeho funkce pro naprogramování kdy má vyjet ze svého stojanu či ultrazvuková výbava proti nárazům do zdi či nábytku. Výhodou je také, že robot zastaví před začátkem schodiště a vrátí se do svého nabíjecího stojanu když mu dochází baterie.
                                                                                                                      
Firma Elektrolux patří ve výrobě vysavačů ku světové špičce ale patent  na první vysavač nevlastní. Ten náleží panu Cecil Boothovi který v roce 1902 sestrojil první vysavač vůbec. Jeho zařízení s počátkem nového věku bylo ovšem mnohem větší nežli dnešní robotické vysavače a pro užití muselo být taženo na voze koňmo.
                                                                                                                      
Tuto nevýhodu viděl pan Axel Wenner Gren a spolu s designérem Svenem Carlstedem roku 1912 dokončili návrh na první vysavač Lux 1 který vážil pouhých 14 kilo a bylo jej tedy možné užívat v běžné domácnosti. Pan Wenner Gren nabídnul pro výrobu tento patent firmě Lux ve Stockholmu a firma jeho návrh přivítala pod podmínkou, že prodá alespoň 500 kusů.
                                                                                                                      
V té době byly pro firmu Lux jako výrobce petrolejových lamp vysavače zcela novým odvětvím ale firma ve věku elektrifikace hledala novou cestu jak uspět na trhu. Tímto krokem se firma Lux rozvinula na novém poli působnosti a v roce 1919 se sloučila s firmou Elektromekaniska čímž vzniknul název Elektro-Lux.
                                                                                                                      
Nové společnosti se dařilo a tak začala exportovat do celého světa. K nám se firma dostala roku 1921 a vytvořila pobočku v Praze. Zajímavým faktem je, že téhož roku měl v Praze premiéru i dramat R.U.R. kde Karel Čapek užil slovo robot poprvé. To však v těchto letech na firmu Elektrolux nemělo žádný vliv a vedení zajímal pouze obchod a počet prodaných vysavačů.
                                                                                                                      
Ve třicátých letech se takto proslavil pan Leo Pepper který vysavač prodal i na místech kde nebyla zavedená žádná elektřina. Později pak jeho syn spisovatel Ota Pavel ztvárnil ve svých povídkách otcovy příhody z prodeje vysavačů a každý si jistě vzpomene na film Smrt Krásných Srnců v hlavní roli s Karlem Heřmánkem který si zde zahrál prodejce vysavačů Leo Poppera.
                                                                                                                      
V bývalém Československu před válkou tak většina domácností vlastnila vysavač právě od Elektroluxu a firma se po roce 1974 stala největším prodejcem vysavačů na světě.